Příběh Babičky naživo - spojením filmu a pobytu v Ratibořicích

FILM O BĚLIDLE NA BĚLIDLE
A tak jsme si večer za stálého šumění Viktorčina splavu pustili dvoudílný film Babička z roku 1971. Říkal jsem si, že se budou děti za chvilku nudit, ale měli jsme tu výhodu, že film se natáčel přímo v místech, kde jsme pobývali. Naše děti si hrály na zahradě, kde ve filmu běhala kuřata a Sultán s Tyrlem (bouda tam na dvoře stále je). Mohly jsme srovnávat film se současným stavem - který strom už nestojí, jaký vchod do chaloupky se používal ve filmu a odkud jsou záběry z přírody.
To by ale nevydrželo dlouho, kdyby film sám o sobě nebyl zajímavý. Film je krásný, ale ne jako film, ale jako OBRAZ! Je to klidné koukání na to, jak se žilo v té době, co měli lidé na sobě, jak jezdili na koni, v kočáru. Jak přemýšleli, jaké byly zvyky. První díl jsme se zájmem a zcela soustředěně (děti ve věku 5 a 9 let) zkoukli úplně všichni a bylo to prima!
Druhý díl jsme si pustili až další večer a už byl náročnější. Děti se moc nedokázaly orientovat v tom, co jsou ve filmu babiččiny vzpomínky a co realita. Zvláště, když se ke konci mrtvá Viktorka stále zjevovala, Barunka přijížděla, odjížděla. Je ale pravda, že se i děti stále snažily v tom ději orientovat, udržely celou dobu pozornost. Minimálně posledních 20 minut bylo už i nad moje síly.
A jaký je závěr? Film dětem určitě pusťte a buďte u toho s nimi! Pro děti ve věku 5-8 let naprosto optimální. Spojte to s návštěvou Ratibořic, zámku, Barunčiny školy v České Skalici (ta je obzvláště s funkční rákoskou a polínky na hanbě realistická:-). Pro děti jsou v pohádkovém kuželníku pod Panským hostincem připraveny pracovní sešity na téma Babička a také krásná interaktivní výstava na téma pohádek Boženy Němcové.
Samotné nás překvapilo, když si devítiletý syn doma sám dobrovolně knížku Babička začal číst. Neznamená to, že ji nadšeně přečte celou, ale motivace z pobytu v Ratibořicích zde jistě byla.

ZKRAŤTE FILM
Film je krásným náhledem do naší historie. A vlastně mne samotného překvapilo, že mne to celé spolu s návštěvou Ratibořic bavilo. Jen bych uvítal zkrácení dvoudílného filmu. Stejně jako Ondřej Neff překrásně zkrátil a leckdy i doplnil knížky Jules Vernea, tak by Babičce prospěl střih do jednoho dílu. Vsadil bych se, že druhý díl dokoukalo skutečně jen pár nadšenců. Co na to dědicové autorských práv? Potomci scénáristy Františka Pavlíčka, či režiséra Antonína Moskalyka?

CO JE NA FOTCE
Fotka je z úvodních titulků filmu - zadní část zahrady - za chalupou, dole je aktuální foto z jiného úhlu. Je vidět, že krásný strom na prostředku už není. Zbyl po něm obrovský pařez - ještě tak o třetinu silnější, než strom ve filmu. Porazit jej tedy museli ještě hodně let po natáčení, možná nedávno (5 let?). Stejně tak další stromy v zahradě. Nyní tam ale roste krásná nová lípa, která bude za pár let ozdobou zahrady. Seník zůstal stejný (na nové fotce je vidět jen kraj). Na studni (popředí záběru z filmu) již není dřevěná nástavba, ale je celá zakrytá.