Zastupitelé Dvora Králové se jednomyslně shodli na zájmu prodat průmyslovou zónu Zboží

Na zastupitelstvu se projednával pouze obecný záměr prodeje zóny v rozsahu dle geometrického plánu (bude přiložen u článku). Na základě usnesení se záměr prodeje zveřejní na úřední desce a město bude čekat, kdo se oficiálně o nabízené pozemky bude ucházet. Jelikož na včerejším zasedání zastupitelstva byli přítomni nejvyšší zástupci JUTA, a. s., spekuluje se o tom, že jediným zájemcem nemusí být jaroměřský Karsit. 

Všechny okolnosti týkající se skutečného prodeje včera zazněly v malém prostoru zasedací místnosti starosty, kam se vešlo 19 zastupitelů, vedoucí odborů MěÚ, kameramani ČT, několik zaměstnanců úřadu, novináři a diváci. Všechny vyjádřené informace však byly zatím skutečně jen hypotetické a my se necháme překvapit, jestli se nakonec průmyslová zóna skutečně prodá, komu a za jakých podmínek.

Průběh zastupitelstva

Jak připomněl zastupitel Jan Bém, Karsit v dopisu starostovi předpokládá, že na hranici pozemků budou přivedeny inženýrské sítě a pozemky budou připraveny pro investiční záměr. 

Na zastupitelstvu se neřešilo případné financování těchto investic městem, ale otázka, kdo to bude platit - město či investor? Na podobný dotaz pana Béma, který se zajímal konkrétně o náklady za vynětí z pozemkového fondu, pan starosta řekl, že záměr bude probírat s každým zájemcem zvlášť včetně řešení dalších věcí včetně inženýrských sítí. Ale vedení má zájem o to, aby vynětí z pozemkového fondu platil investor. 

Faktem je, že investoři mají zájem na tom, aby tato „úřední” kolečka kolem přípravy průmyslových zón obstaralo město. Od těchto podmínek a požadavků se bude odvíjet i cena pozemků průmyslové zóny. Jak potvrdil pan starosta, pozemky se mohou prodat za 500 Kč/m² nebo za 100 Kč/m². Je na dohodě mezi městem a investorem, za jakých podmínek bude prodej probíhat. Jedno je jisté: peníze na tuto investici v letošním rozpočtu nejsou, i když samozřejmě existuje položka neplánovaných výdajů. 

Zastupitel Mudr. Hroneš (ODS) předložil ostatním výpočet plochy potřebné pro záměr Karsitu a divil se, proč má Karsit zájem o celou průmyslovou zonu, když dle jeho výpočtů (300 zaměstanců, velikost hal a nezbytných okolních pozemků), by Karsit potřeboval jen cca 5 ha. Dále uváděl příklady z minulosti, kdy Juta odkoupila pozemky v Žirči a veškeré inženýrské invetisce šly za ní. Dále upozornil na to, že ve Dvoře Králové máme jednu z nejnižších nezaměstnaností v regionu a na úřadě práce je evidováno 600 lidí. V pekárně v Choustníkově Hradišti mají nedostatek zaměstnanců, o práci v Jutě se nikdo nezajímá. 

Starosta potrvdil, že představa Karsitu je zastavět 8-9 ha plochy, ještě lépe 10 ha, a pokud budou mít 12 ha, o to lépe. Zároveň dodal, že je věc zaměstnavatele, jestli si své zaměstance sežene. Podobně reagoval starosta i na dotaz pana Béma, který poukazoval na složitost dopravní cesty Dvůr Králové-Rychnov n. Kněžnou, Vrchlabí či Mladá Boleslav, které by Karsit při své investici ve Zboží musel používat. Starosta argumentoval, že je to věc investora, aby si tyto záležitosti ohlídal. 

Na konec starosta uklidnil všechny přítomné tvrzením, že vedení by si v rámci smlouvy o smlouvě budoucí chtělo pohlídat celý investiční záměr i v časové rovině, stejně jako samotný prodej pozemků až do stavebního povolení či kolaudace. Na dotaz pana Béma, kdo bude garantem smlouvy starosta trochu váhavě odpověděl, že smlouva bude určitě někomu zadána a garantem bude rada města, která bude dostávat výstupy a u které by se ten finální produkt smlouvy o smlouvě budoucí měl narodit.

Zastupitelka Mgr. Vaňková poukázala na plánovaný obchvat vedoucí průmyslovou zónou. 

Jak se k záměru prodeje zóny vyjádřil majitel Juty podnikatel roku 2014 pan Hlavatý - si poslechněte v reportáži ČT (10:47 min.)

Přínos nového majitele průmyslové zóny ve Zboží pro město tak bude záviset na podmínkách smlouvy o smlouvě budoucí a seriozností jednání daného investora. 

Mimo toto téma se zastupitel Dušan Kubica zeptal na možnost přeúvěrování současných úvěrů města vzhledem k součásné velmi nízké úrokové sazbě. Pan starosta měl nahráno na smeč, neboť nedávno, dle svých slov, právě tuto problematiku řešil s vedoucím odboru rozpočtu a financí panem Plecháčem, který i na včerejším zastupitelstvu popsal aktuální úvěrovou situaci města jako nevhodnou k přeúvěrování vzhledem k obsahové i časově struktuře úvěrů. Úvěry související s dotacemi měly již při svém vzniku velmi výhodné úročení a úvěry s vyššími úroky budou splatné během dvou let. 

Autor: Kateřina Sekyrková